Co sa deje so Slovenskym morskym dnom?


Korzar r. 2000

Ako sme získali morské dno

Koncom minulého desaťročia nám OSN, ešte v rámci vtedajšieho RVHP, pridelila  veľké územie na dne oceánu v hĺbke asi 4,5 kilometra medzi Mexikom a Havajskými  ostrovmi, kde sme dostali právo geologického prieskumu obrovských zásob  polymetalických rúd. Prítomnosť rúd na morskom dne je známa ešte z výpravy lode  Chalenger, ktorá po oceánoch plávala ako prvá výskumná loď na palube s Darwinom.  Ten na nej vyvinul svoju evolučnú teóriu o vývine živočíchov. Najbohatší na rudy  je Južný Pacifik, ale ten majú v správe Nemci.

Organizácia Interoceanmetal (sú v nej Slovensko, Česká republika, Poľsko,  Rusko, Bulharsko a pozorovateľ je Kuba) získala asi 500-tisíc kilometrov štvorcových. Z tejto plochy sa v určitých časových intervaloch odovzdáva po  ukončení prieskumu isté percento OSN ako poplatok. Tým sa zmenší plocha až na  75-tisíc kilometrov štvorcových pre celý Interoceanmetal. Slovensku z toho  pripadne 12-tisíc kilometrov štvorcových. Je to územie zhruba ako Bratislavský,  Trnavský a Nitriansky kraj dohromady.

http://korzar.sme.sk/c/4725445/ako-sme-ziskali-morske-dno.html

Clanok z roku 2006  Slovenske Dotyky.

NAŠE MORSKÉ DNO

Nerastné bohatstvo do budúcnosti

Ešte v roku 1987 si Slovensko kúpilo kus zeme pod vodou. Dodnes za ňu platí ročne 150 000 dolárov. Tam na dne vraj ležia miliardy dolárov, len sa z nich nemôžeme tešiť. Zatiaľ. Toto bohatstvo má konkrétne pomenovanie: polymetalické konkrécie. “Je to geologický výraz na prírodné útvary, ktoré vznikali v oceáne dva až tri milióny rokov,” vysvetľuje RNDr. Jozef Franzen, generálny riaditeľ sekcie geológie a prírodných zdrojov na Ministerstve životného prostredia SR. Konkrécie, ktoré vylovil zo skrine, nie sú na prvý pohľad ničím výnimočné. Ľahučké “hľuzy” tmavej hnedastej farby a bez zápachu. Toto že stojí miliardy?

Moria sú budúcnosť

“Nachádzajú sa na dne oceánu v hĺbke štyri až šesť kilometrov,” vysvetľuje Jozef Franzen. “Sú uložené doslova v blate, na fotografiách to vyzerá ako zemiaky roztrúsené na poli. To, čo celý svet zaujíma, je ich zloženie. Konkrécie obsahujú 30 % mangánu, 1,2 % medi, 1,2 % niklu a 0,2 % kobaltu. Obsahujú aj železo a oxidy iných kovov, ľudstvo však zaujíma najmä nikel.” Chemická analýza vzbudzuje rešpekt, lebo doterajšie zásoby kovových rúd sú už takmer vyčerpané. V strednej Európe nové náleziská už nebudú. Niektoré kovy prestaneme ťažiť zo zeme v najbližších desaťročiach. A čo potom? Veď dopyt po nich je stále veľký. “Ak dnes chodíme pod vodu za ropou a plynom, zajtra tam pôjdeme za kovmi,” opisuje budúcnosť doktor Franzen. Slovensko bude na to dobre pripravené.

Najbohatšie pásmo

Slovensko toto bohatstvo zdedilo po bývalom režime. V roku 1987 v Poľsku vznikla organizácia Interoceanmetal, ktorá združovala viacero socialistických štátov. Mysleli na budúcnosť! Dnes má organizácia so sídlom v poľskom Štetíne šesť členov: Poľsko, Rusko, Slovensko, Českú republiku, Bulharsko a Kubu. Týchto šesť “hráčov” sa v budúcnosti bude deliť nielen o zisky, ale aj o náklady na pozbieranie a spracúvanie konkrécií. Pásmo, kde sa toto bohatstvo nachádza, sa považuje za najbohatšie na svete. Morské dno s rozlohou 1,5 km2 sa nachádza v Tichom oceáne, v priestore medzi Mexikom a Havajskými ostrovmi. Toto pásmo Medzinárodná organizácia pre morské dno (MOMD) so sídlom na Jamajke rozdelila medzi dvanásť pionierskych investorov. Investormi môžu byť štáty (Japonsko, India, Francúzsko, Čína, Kórea), organizácie štátov, ako je Interoceanmetal, a konzorciá silných podnikov. Pri rozdeľovaní každý z “pionierov” dostal na preskúmanie morské dno s rozlohou 150 000 km2. V súčasnosti investori vlastnia iba polovicu z tohto územia, druhú polovicu má MOMD v depozite pre ďalších záujemcov. Suroviny z oceánov sú spoločným dedičstvom celého ľudstva a môžu sa o ne v budúcnosti uchádzať aj ďalšie štáty. Investori si však smeli ponechať tú lepšiu, bohatšiu polovicu preskúmaného dna.

Nemecký príklad

Dno oceánu, o ktoré sa delíme s piatimi štátmi, je vo východnej časti pásma, bližšie k mexickým brehom ako k Havajským ostrovom. V tesnom susedstve sa ocitlo Nemecko – a to je pre nás dobrá správa. Nemci pätnásť rokov investovali do podobného pásma s konkréciami, ktoré leží oproti brehom Peru (tretie pásmo je na juh od Indie). Vzdali sa ho a od amerického koncernu Lock heed odkúpili morské dno vedľa Interoceanmetalu. Nekupovali mačku vo vreci. Geologický prieskum Američanom robila nemecká firma. To, že Nemecko chce v najbližších rokoch investovať do prieskumu dna 7 139 000 eur, svedčí o tom, že Nemci veria v návratnosť svojich vkladov. My vlastníme podobne nádejné morské dno, pričom slovenské poplatky sú popri nemeckých smiešne. Ročne platíme 3 000 dolárov Medzinárodnej organizácii pre morské dno, ktorá má na starosti príslušnú legislatívu a prideľovanie preskúmaných území. A každý rok odvádzame 150 000 dolárov (4,5 milióna Sk) organizácii Interoceanmetal. Nie sú to peniaze za morské dno, to máme zadarmo, ale za jeho skúmanie. Kuba členské poplatky neodvádza, a tak trvá dva až tri roky, kým Interoceanmetal nazbiera dosť peňazí na vypravenie lode s expedíciou na skúmanie morského dna. Prečo musíme dno skúmať? Je to záväzok všetkých investorov, a až sa raz začne s ťažbou, bude dobré vedieť, ktoré úseky sú najbohatšie. Na “našom” dne je hustota konkrécií od 5 do 40 kilogramov na štvorcový meter, pričom za vhodné na ťažbu sa považuje, keď hustota je aspoň 10 kg. Podľa analýz na 75 000 štvorcových kilometrov, ktoré nám patria, leží bohatstvo za dvesto miliárd dolárov!

Milióny pre miliardy

“Je to investícia, ktorá sa oplatí,” odmieta špekulácie o zbytočnosti našich poplatkov doktor Franzen. Isteže, ťažba konkrécií sa môže začať aj o päťdesiat rokov, čo znamená, že Slovensko za ten čas zaplatí vyše osem miliónov dolárov, ale v hre sú miliardy. Odhaduje sa, že náklady na vyslanie lode, ťažbu a spracúvanie vylovených konkrécií by stáli 180 miliárd dolárov. Čistý zisk pre Interoceanmetal by bol “iba” dvadsať miliárd dolárov. Slovenský podiel z toho je 3,3 miliardy dolárov (105,5 miliárd korún). Matematika zajtrajška, lebo ťažba konkrécií sa zatiaľ nechystá. Dovtedy možno technológia pokročí a náklady budú nižšie. Zber konkrécií vyzerá jednoducho, netreba stavať morské plošiny. Stačí poslať na morské dno zberač “zemiakov” a úrodu pomocou lán alebo potrubia dostať na loď. Alebo vymyslieť extrémne výkonný vysávač, ktorý z hĺbky päť kilometrov vysaje útvary bohaté na kovy. Potom treba zjednodušiť hutnícke spracúvanie konkrécií, aby sme z nich dostali drahé kovy. Slovenským odborníkom z Istebného sa už konkrécie podarilo pretaviť na kov. Tu je náš vklad pre Interoceanmetal najúčinnejší. Slovenskí experti z oblasti hutníctva sú v Štetíne ako doma.

Žraločie zuby

Existuje aspoň päť teórií, ako vznikli polymetalické konkrécie. Podľa Jozefa Franzena je najpravdepodobnejšie, že ide o vyzrážanie minerálov z morskej vody. Kryštáliky sa začali kruhovo usádzať okolo jadra, ktorým môže byť žraločí zub, kúsok koralu, kostička zo sluchového ústroja veľryby alebo úlomok horniny. Kovy sa do vody dostali sopečnou činnosťou, sú aj v planktóne a prenikajú do vody cez trhliny zemskej kôry. “Hlavné slovo bude mať trh,” odpovedá náš odborník na otázku, kedy začneme profitovať z bohatstva na dne oceánu. “Teoreticky je to možné už v roku 2015, ja si však myslím, že môžeme čakať aj päťdesiat rokov.” Proces zberu bude trvať desiatky rokov. Nie je ľahké “povysávať” plochu dvakrát väčšiu ako Slovensko… A keby sme my alebo naše deti nemali záujem o toto bohatstvo, Slovensko svoj podiel môže predať. Tak, aby sa na tom dalo zarobiť. Napríklad Japoncom alebo Číňanom, ktorí do prieskumu morského dna investujú desaťkrát viac než my. JAROMÍR NOVAK

http://www.czsk.net/dotyky/2_2006/morskedno.html

Slovensko skúma morské dno !

V  záujme veci o činnosti Slovenska v zahraničí  som požiadal v rámci info zákona  MZV SR a MŽP SR o informáciu o využívaní morského dna, nakoľko v rokoch 2010-2011 je Slovenská republika podľa rotačného princípu predsedníckou krajinou Rady SO IOM.  Radu  teraz vedie poverený splnomocnenec vlády SR v organizácií SO IOM, ktorým je t.č. Ing. Peter Baláž, PhD. na základe Uznesenia vlády SR č. 821 z 24.novembra 2010. Pre Slovensko a jeho finančný rozpočet  bude budúcich rokoch  určite zaujímavá hodnotiaca správa splnomocnenca vlády SR. (kratene) [… …]

http://moje.hnonline.sk/node/8230

Lode.cz: Slovensko má mořské dno, ale nic z toho nemá       Také v letošním roce zaplatí Slovensko kolem šesti milionů korun v amerických dolarech za pronájem mořského dna v Tichém oceánu. Jde o rozlohu přibližně deset tisíc kilometrů čtverečních v hloubce čtyři až pět kilometrů mezi Havajskými ostrovy a Mexikem.

Názory odborníků na pronájem jsou odlišné. Jedni to považují za prozíravost, zatímco další za plýtvání státními penězi, píše dnes slovenský list Pravda. Slovenské ministerstvo zahraničí posílá každý rok 150.000 dolarů do Štětína, kde sídlí organizace Interoceanmetal. Jejími dalšími členy jsou Polsko, Česko, Rusko, Bulharsko a Kuba. Roční poplatek ve výši tři až čtyři tisíc dolarů inkasuje od Slovenska už deset let také Mezinárodní organizace pro mořské dno se sídlem v Kingstonu na Jamajce.
“Z prvního poplatku se financuje také průzkum slovenského úseku dna, z druhého provoz organizace na Jamajce, která nám ho přidělila,” vysvětluje Jozef Franzen z ministerstva životního prostředí. Franzen zastupuje slovenskou vládu v Radě zplnomocněnců Interoceanmetalu. Z dalších peněz daňových poplatníků se financuje účast zástupců Slovenska na zasedáních zmíněných organizací. V březnu 2000 vyšlo najevo, že jedna cesta našeho delegáta na kongres v Kingstonu stojí 6000 dolarů. “To není mnoho vzhledem na to, že jednou budeme jako jedna z mála zemí těžit nerostné bohatství z mořského dna,” řekl tehdy na obhajobu těchto nákladů ministr zahraničí Eduard Kukan. Také Franzen je přesvědčen, že je to výhodná investice do budoucna, protože na pronajatém úseku mořského dna se nacházejí zdroje užitkových kovů. Jejich celková hodnota v současných světových cenách se odhaduje na 25 miliard dolarů. Jde o takzvané polymetalické konkrece, útvary velikosti bramboru nebo květáku, které obsahují zejména mangan, měď, nikl a kobalt.
“Na jejich těžbě se Slovensko bude přednostně podílet, jen co bude k dispozici vhodná technika a jen co to bude ekonomicky výhodné,” zdůrazňuje Franzen. Podle něj to bude nejdřív po roce 2012, ale nevylučuje, že až o dvacet nebo dokonce třicet let později. “Jednou však přijde den, kdy zásoby na pevnině zmizí a mořské dno bude najednou velkým šlágrem,” dodává vzápětí Franzen. Na otázku, zda by Slovensko mohlo v případě krajní nouze svůj podíl v Interoceanmetalu zpeněžit už nyní, dává však zápornou odpověď. Náš úsek mořského dna se totiž jen zkoumá a zatím chybí technika, která by umožnila takovou těžbu. Franzen však připouští odprodej našeho podílu v budoucnu. Slovensko se jen musí dobře připravit, aby v okamžiku, když se objeví zájemce, mohlo svůj podíl výhodně odprodat.
“Jednou se jistě objeví, protože to není taková utopie, jako těžit suroviny na Měsíci,” opakuje zplnomocněnec pro mořské dno. Opačný názor má ředitel Geologického ústavu Slovenské akademie věd Jozef Vozár, který připomíná, že Interoceanmetal je dědictvím reálného socialismu – proto je v něm také Kuba. Přední slovenský geolog nevylučuje, že členství malého suchozemského státu v Mezinárodní organizaci pro mořské dno může mít jistý geopolitický význam a stává se otázkou prestiže. “Jako zdroj nerostných surovin však pro nás v dohlednu nemá význam,” říká Vozár. Přitom Interoceanmetal je jen jedním z dvanácti takzvaných pionýrských investorů, kteří zkoumají mořské dno v přidělené části Tichého oceánu. Zpravidla disponují mnohem větším kapitálem i výzkumnými a technickými kapacitami než štětínská organizace. Podle Vozára by Slovensko udělalo lépe, kdyby investovalo do průzkumu a těžby domácího surovinového bohatství. Především do velmi perspektivního ložiska mastku v Gemerské Polome, ale také do ložiska polymetalických rud v katastru obce Čucma u Rožňavy, z nichž je možné získat zejména stříbro a měď. “Už na to existuje potřebná technika i technologie, chybí pouze ty desítky milionů, které jsme již investovali do mořského dna,” uzavírá Vozár.
PRAVDA 9. Januara 2012 (kratene)…Ako splnomocnenca vlády v organizácii Interoceanmetal vládna stránka uvádza  Miroslava Zachara, podľa pracovníčky ministerstva životného prostredia však už na ministerstve nepracuje. Interoceanmetal združuje šesť krajín – Bulharsko, Česko, Kubu, Poľsko, Rusko a Slovensko.  Medzinárodná organizácia pre morské dno udelila Interoceanmetalu právo na  vyhľadávanie a prieskum časti dna Tichého oceánu. Ide o plochu 75-tisíc km2  medzi Mexikom a Havajskými ostrovmi. Toto územie je bohaté na mangán, meď, nikel  a kobalt a jeho hodnota sa odhaduje na 200 miliárd dolárov.
Čítajte viac:
Spoločná organizácia INTEROCEANMETAL
Co je INTEROCEANMETAL?
Rusko se pouští do boje o nerosty na mořském dně:
6.8.2011

Ilustrační foto
Rusko se pouští do nového zápasu o nerostné bohatství spočívající na dně světových oceánů, tentokráte prý pod tlakem Číny. Mezinárodní úřad OSN pro mořské dno už schválil Moskvě žádost o geologický průzkum jednoho z největších nalezišť mědi a zlata v Atlantiku. Projekt je podle pátečního vydání listu Kommersant neméně ambiciózní než ruské plány v Arktidě. Pro začátek se Moskva chystá investovat do průzkumu v nejbližších pěti letech až 43 milionů dolarů (skoro 740 milionů Kč).

Rusko požádalo o povolení průzkumu ještě koncem loňského roku, o souhlasu OSN informovalo ruské ministerstvo přírodních zdrojů před pár dny. Kromě ruské žádosti úřad schválil i žádosti Číny, Nauru a Tonga. Je to prý v historii poprvé, co úřad se sídlem v Kingstonu na Jamajce souhlasil s průzkumem mimo exkluzivní zóny přímořských států. Prý se rozumí, že tím Rusko získá i přednostní právo na případnou těžbu.

Příslušný kontrakt na 15 let s možností prodloužení o dalších pět let má být podepsán do konce roku a “ruský úsek” v severní části Středoatlantického hřbetu se skládá ze sta částí, každá o rozloze 100 čtverečních kilometrů. Polymetalické sulfidy, obsahující cenné kovy, spočívají v hloubce dvou až čtyř kilometrů.

Miliony tun rudy

“V ruském pásmu bylo objeveno šest perspektivních objektů. Odhaduje se, že je tu 50 až 70 milionů tun rudy,” uvedl oceánolog Sergej Andrejev. Zatímco na souši se v rudě v průměru nachází okolo jednoho procenta mědi, v sulfidech z Atlantiku může jít o 2,5 až deset procent a v tuně rudy se rovněž nachází okolo čtyř až deseti gramů zlata. Pokud by se odhady potvrdily, zdejší zásoby by odpovídaly zásobám obřího těžařského koncernu Norilskij nikel.

“Moskva staví projekt potenciálních nalezišť na mořském dnu na stejnou úroveň jako obhajobu ruských zájmů v Arktidě,” citoval list nejmenovaný zdroj z ruské vlády, kde daná otázka spadá pod vicepremiéra Igora Sečina a ministra přírodních zdrojů Jurije Trutněva.

Vzestup zájmu o nerosty z mořského dna prý souvisí s čilostí Číny v tomto směru. “Po mnoho let mořské velmoci vedly průzkum mořského dna bez toho, že by o tom uvědomovaly OSN. Ale loni 7. května Čína podala oficiální žádost o povolení průzkumu v oblasti Jihozápadního hřbetu Indického oceánu. To vedlo k rozhodnutí uspíšit naši žádost,” objasnil deníku nejmenovaný diplomat. “Ovládnutí dna světového oceánu je pro nás velký geopolitický projekt obrany zájmů Ruska jako přední surovinové velmoci,” řekl.

Náklady na průzkum dna v řádu 20-40 milionů dolarů se expertům jeví skromné, na souši každý rok více utratí za průzkum ruští těžaři zlata, ale měly by stačit. Kanadská firma Nautilus Minerals, která hodlá v příštích dvou až třech letech zahájit jako první na světě těžbu zlata a mědi z mořských hlubin u břehů Papui-Nové Guineje, vložila do průzkumu v posledních dvou letech přibližně 22 milionů dolarů. Ale dalších 25 milionů platí každý rok za pronájem specializovaného plavidla. Náklady na samu těžbu se počítají na stamiliony dolarů.

Plavidlo i ponorky na výzkum

Rusko disponuje výzkumným plavidlem, i když postaveným před 20 lety, a má také výzkumné ponorky, které by pro začátek mohly stačit. Pro další etapu by však podle odborníků byl zapotřebí zahraniční partner s potřebným kapitálem a technologiemi. Nejvhodnější by prý mohl být právě Nautilus Minerals, a to tím spíše, že před pěti lety pětinu této firmy koupil ruský miliardář Ališer Usmanov.

Mezitím Rusko chystá další žádost o průzkum, tentokráte v Tichém oceánu, která by mohla přijít na pořad příští rok. Napřesrok Moskva plánuje v OSN vznést novou žádost o rozšíření ruské pobřežní zóny v Arktidě, kde se podle odhadů skrývají obří zásoby ropy a plynu. O toto bohatství, které se stává přístupnější díky globálnímu oteplování, soupeří s Ruskem i USA, Kanada, Dánsko a další státy.

“České území” o rozloze 75.000 kilometrů čtverečních na dně Tichého oceánu, v pásu mezi Clippertonským a Clarionským zlomem, si v minulosti “vykolíkovala” i Česká republika díky členství v mezinárodní organizaci východního bloku Interoceanmetal; podobně jako Slovensko 10.000 kilometrů v oblasti mezi Havajskými ostrovy a Mexikem. V dohledné době se s těžbou nepočítá.

http://www.denik.cz/ze_sveta/rusko-se-pousti-do-boje-o-20110805.html